Nějaký čas už se jezdí po rekonstruovaném kolejišti a zásadní změny, které z něj v praxi vyplývají, dnes názorně předvedu. Ano, předvedu, protože ačkoli o věcech píšu poměrně obšírně, nedokážu textem popsat reálný stav.
To je dobrej úvod, admine, ne? Poznámka pro čtenáře – pan správce mě imrvére jebe za zdlouhavý začátky. 😀
Zapsáno: 3. 1. 2024
Mockrát jsem v textech zmiňoval, že je v naší trati anomálie v podobě tzv. úvrati. Tedy že z Pardubic dojedu do Rosic nad Labem, tam si přejdu na druhý konec jednotky a vyrazím směrem k Hlinsku, případně Havlbrodu.
Toto přecházení se mnohokrát řešilo. Že je zdlouhavé a že by se trať měla vést jinudy, aby se mohlo uhánět bez zdržení. Ačkoli jsem tyto diskuze poctivě pročítal a sám přemýšlel nad výhodami i nevýhodami, nedokázal jsem se přiklonit na žádnou stranu.
Dotčené obce nestojí o výstavbu za humny. Navíc pytel peněz, který by se tímto krokem utratil, by nebyl malý. Strašně se mi líbí frajeři, kteří dokážou na mapách nacházet různé varianty, kudy by se to dalo poslat, nicméně zapomínají na fakt, že prostě není vůle. A kde není vůle, není co? Cesta, ani koleje.
Tvl, mocnej odborník jsem. Učený a chytrý fráze, posunem se radši dál. Na hřiště, kde jsem doma. 😀
Nový setup
Takže… Během stavby se vyměnily koleje. Staré výměny byly nahrazeny štíhlými variantami, které umožňují projet do odbočky vyšší rychlostí. Trať se zabezpečila a zvedla se rychlost.
Tyto věci jsou na papíře nějak odhadované, ale pak si je člověk v reálu zkusí, zažije a vyhodnotí a musí si jen pro sebe uznale zamručet, že se jim to ku*va ale fakt povedlo!
Vstával jsem ten den ve dvě ráno a vezl si Žralokem a spojem 5301 relativně málo lidí. Z Pardubic jsem vyrazil na čas, doopravdy na sekundu přesně. Do Rosic jsem přivezl náskok minutu a půl.
Přejdu na druhou stranu jednotky, úkony před odjezdem, už mi svítí, na odjezdovém návěstidle čtu, že to bude poprvé rychlejší. Těším se!
Úkon přesunu z jedné strany vlaku na druhou a nahození stanoviště mi trvalo necelé dvě minuty. Jedu!
Nový most je osvětlený, nikde nic neklepe, neháže, projedu výhybku, jako by tam ani nebyla, a Žralok má v úseku, kde jsem se dřív ploužil do stoupání padesátkou, bez potíží jednou takovou rychlost.
Kolem letiště proletím oblouk, jediné místo kde to musím škrábnout je až za Jesenčanama kvůli přejezdu pro traktory. Škoda, že tam zůstal, ale co už. Na Medlešice volno, opět frčím plnou traťovou rychlostí a do Chrudimi přijíždím o více než tři minuty dřív než předtím!
Tahám tablet, abych si zvěčnil na památku právě prožitý pokus, kdy páni výpravčí svítili jak z partesu. Jednotka jede jak z praku a já, jeda přesně podle předpisů, dokážu potvrdit, že se díky stavebním úpravám úsek Pardubice-Chrudim lze zajet za příjemných jedenáct minut.
Za sebe jsem fakt spokojen. A to i za cenu, že si teda v Rosicích holt přejdu. Přiznám se, že mi to i díky zvyku zase tolik nevadí.
Video z jiného slunečného dne, kdy si můžete prohlédnou výše zmiňované úvahy, přikládám ctěnému obecenstvu k posouzení.
Přijďte se s námi svézt. 🙂