Lázně 2025 – předvoj

Loudavou chůzí jsem se přesunul s vytištěným papírem rozpisu léčby na hezký a voňavý pokoj.

Zapsáno: 28. 4. 2025

Nyní se převléknu, občerstvím douškem vody z pramene a vydám se absolvovat svou letošní první lázeňskou proceduru. Uvědomuju si, že jsme dnes nevydali žádný článek. Admina, který na tento rebelský čin mé svéhlavé lhostejnosti nervózně upozornil, jsem uklidnil, že během dne stvořím něco teplých slov plných něhy a lásky.

Včerejší příjezd a ubytování se odehrály zcela bez dramat. Naše úderná jednotka se totiž skvěle doplňuje. Jeli jsme tentokrát nalehko, bez velocipédů, neboť kraj Jesenicka je proslulý kopci, na což muži z Polabí nejsou věru uvyklí.

Vstupní lékařské vyšetření a že jsem prošel! I pan doktor a jeho otázky na léky, nemoci, alergie, prodělané choroby, kouření, na něž jsem monotónně odpovídal ne, ne, ne, ne, zařadil na konci výslechu chyták a položil nečekaný dotaz, co vlastně dělám. “Strojvedoucího?” podivil se, “vidíte, jak vám to prospívá!” 😀

Seznamovací okružní procházka byla skvostným balzámem na mé obavy, kterak si v místě splním své sportovní povinnosti. Plavat není kde, hotelová posilovna s trenažery je zavřená, kolo nemám a nevydržím celý pobyt pouze běhat. Venkovní důchodcovské zařízení na protahování sice nabízí náramný výhled do kraje, ovšem neslibuje díky spartánskému vybavení extra zábavnost.

Fitko

Naštěstí jsem našel moc hezkou posilovnu s echt kardio zónou a veslařským trenažérem Concept2, který mám sám doma, takže budu mít o zábavu postaráno. Při zjišťovacím telefonátu jsem se rozplýval nadšením a neuváženě mladému ženskému hlasu na druhé straně vyznal lásku, neb mi možnost zacvičit si udělala velkou radost. Dotyčná se rozesmála a řekla, ať s tímto slovním spojením zacházím opatrně, neboť je právě single a dost zoufalá. A že by se tudíž mohlo stát i něco odvážného. Polknul jsem sliny, zasmál se nervózně a s trochou roztěkaného přemýšlení došel k závěru, že nic by mojí ženě, která za pár dní dorazí na kontrolu, neudělalo větší radost.

Do telefonu jsem ovšem dotyčnou nechtěl ranit. Napadlo mě, že kdyby vypadala k světu a nebyla extra otahaná, sinalá a utrápená, mohl bych ji k výročí blogu darovat k rozveselení adminovi. Byl u nás o víkendu a líčil nám svět, kde se za ženy utrácejí sumy, z nichž se prostým vesničanům točí hlava. (No nevim, hele, tvoje paní se tvářila dost zaujatě a po očku tě během líčení sledovala. Takže se připrav… 😀 – pozn. admina)

A dál…

Vypisovat procedury a zážitky po prvním dni pobytu by nebylo stran objektivity správné. A tak se zastavím u zamyšlení, jak parádní věc tahle dodatková dovolená je. Zdá se mi jako včera, když jsem na dráhu nastupoval a poslouchal starší kolegy, kteří si pobyt v lázních pochvalovali. V tehdejší jinošské optice jsem si nedokázal vůbec představit, že a) vydržím na jednom místě dvacet a více let, b) že to zaměstnavatel bude stále umožňovat.

Rozumím, že se všem mladým může zdát tenhle benefit zbytečný a přivítali by místo něho trochu tisícovek do výplaty. Já jsem ovšem toho názoru, a píšu to s vědomím, že mnohým tento názor nebude po vůli, že jde o poslední a opravdu cenný benefit, který matička dráha nabízí. Deputátní uhlí v haj*lu, kolekce k Mikuláši v haj*lu, režijky drahý a díky mnoha prohraným výběrkám v krajích a nástupu soukromníků v haj*lu.

Zcela jistě bych se nikdy na takovýhle ozdravný pobyt za své peníze vůbec nerozjel. Opravdu odpočívám, spím, čerpám energii a na koleje si vůbec nevzpomenu. A jsem za tuhle parádní kůru svému chlebodárci doopravdy vděčný.

Přeju teda všem zaměstnancům, ale především sobě, ať nám KOPku nikdy nezruší.

Druhý díl, velmi obsáhlý, vyjde po mém návratu. Myslím… 🙂