Když jsem v úplných začátcích svého psaní vysvětloval, že za svou životní spokojenost vděčím práci u dráhy, byla to pravda jen zčásti. Naprosto zásadní, klíčovou a možná i důležitější roli v tom mají na svědomí lidé, kteří mě při mém kolejovém snažení a učení provázejí. Ten zcela nejzásadnější z nich přijal pozvání k rozhovoru, za což jsem mu neskonale vděčný. Do studia přišel Jaromír – strojvedoucí, školitel, instruktor, zkoušející…
Na vašich reakcích závisí, a nyní mluvím především ke kolegům, kteří hosta znají, zda se mi ho podaří přemluvit k pokračování a dalšímu natáčení. Za sebe bych byl velmi rád, protože témat, která jsme neotevřeli a která se díky jeho zkušenostem nabízí, je velmi, velmi mnoho.
Užijte si rozhovor. Minimálně stejně jako já.
Klasicky:
- Video s popisem a rozdělením do kapitol je na YouTube a níže.
- Přehrávač pouze zvuku je též níže.
- Podcast ve formě zvuku najdete na Spotify, Apple Podcasts a YouTube podcasts.

Když jsem se podíval na rozhovor Petra s panem Špačkem, nedalo mi to a musel jsem zareagovat – už jen proto, že patřím mezi ty, kteří prošli školou s Petrem. Rozhovor byl uvolněný, věcný a velmi přínosný.
Moji cviční byli z Hradce Králové, České Třebové a Brna a nikdy jsem se nesetkal s neochotou něco vysvětlit, poradit nebo domluvit konzultaci. Vám, kteří se teprve chystáte ke zkouškám, bych chtěl vzkázat: nebojte se zeptat. Není to ostuda. Deset minut vysvětlování od školaře vám dá víc než hodina studia předpisů bez souvislostí.
Jak v rozhovoru zaznělo od Petra, díky panu Špačkovi a dalším jsem úspěšně složil zkoušky i já. Pan Špaček nám ale dal ještě něco navíc – naučil nás u zkoušek mluvit. Vždycky říkal: „Pokud u zkoušky dostanete otázku (např. jízda na přivolávací návěst, neplatné návěstidlo apod.), chci slyšet ráznou a sebevědomou odpověď. Pojedu tak a tak, udělám to a to. Pak není co řešit ani co dodávat a můžeme jít na další otázku.“ Nemluvte tedy nejistě a neurčitě – začnete se do toho jen zamotávat. Pro školaře je to signál, že ještě nejste dostatečně vyzrálí na práci strojvedoucího.
Na závěr ještě jednou velké poděkování panu Špačkovi i všem ostatním cvičným a školařům. Těším se na další podnětná setkání.