Jestli bych se tohohle před patnácti lety nadál, říkám si v duchu.
Mám za sebou první týden intenzivního přerodu v elektrického strojvedoucího a musím si zde uložit pár osobních poznatků. Když tak učiním okamžitě, nezmizí z nich syrovost a naprosté ohromení. V opačném případě je možné, že se po krátké čase při ohlédnutí zastydím za svou nynější upřímnost a vyvedení z míry.
Trochu rozmrzele jsem zaregistroval pozměněný text u příštího článku, u něhož admin zcela svévolně upravil závěr. Nepozdávala se mu totiž poslední věta, v níž jsem v předtuše rychlého průběhu prosince popřál čtenářskému obecenstvu krásné Vánoce. Kalkuloval jsem, že tím každému dojde, že do ledna už nenapíšu ani čárku. 😀
Ještě tu mám jedno uschované téma, které se mi posledně nehodilo do konceptu.
Dnešní zadání: pište na volné téma!
Přinášet osvětu lidem vzdělaným a trochu namyšleným, kteří žijí pocitem, že lidé ze vsi volí Babiše nebo komouše a neměli by tedy příliš hovořit do chodu věcí, mě svým způsobem baví.
Dnes mám v kabině na pasivním zácviku Tomáše – adepta na profesi strojvedoucího. Během jízdy vzniknul tenhle rozhovor, který nekriticky pokládám za vcelku povedený. Příjemnou zábavu.
