V minulém článku admin otevřeně zpochyňoval mé rozhodnutí pořídit si domů trenažér. Předpokládá, že na něm budu cvičit s četností, jež bude podobná psaní článků na blog.
Těžký život + nápad
Jak jsou všechny myslitelné zábavy omezené, nezbývá mi mnoho možností, jak dosáhnout zenového klidu a neprotivit se nařízení politické vrchnosti. Protože jsem se po Covidu a ukončené karanténě necítil stále dobře, věnoval jsem se v rámci rekonvalescence převážně spánku, procházkám, hraní Playstationu a četbě brakové literatury. Jinak jsem nevzal štych.
Momentka #4
Tentokrát dvě fotky. Časový rozestup cca 90 minut. Situace se neustále mění. 🙂
Zpátky ve hře
Další týden je za námi a zdá se, že pesimismus a zmar po prodělané nemoci pomalu ustupuje. Stýskal jsem si, že se nemohu dostat do obvyklé pohody. Nejsem zvyklej fňukat a protivil jsem se tím kníkavým brekotem sám sobě.
Bylo tedy nutno hledat řešení a rozptýlení i jinde než ve smutných novinových článcích, které přinášejí spíš jen frustraci a zlost. Mám za to, že už jen poslední naivní snílci spoléhají s vyřešením Covid problému na hochy ve vedení.
Nějakej otrávenej
Běhat nemůžu, rekonvalescence po kovidu se vleče. Nejsem úplně fit, bolí mě klenba nohy. Navíc brutálně nevyspalej, ihned po sobě odjeté tři neoblíbené směny. Jsem strašně podrážděnej, zamračenej a skoro každej mě něčím se*e.
Zastávky na znamení
Občas se v textu či videu objeví zmínka o zastávkách, které mohu projet bez zastavení, pokud jsou splněny určité náležitosti a podmínky. Protože jsem na nich zažil pestré zajímavosti, byla by škoda o nich něco nezapsat.