Odpolední jízda plná slunce z Kolína do České Třebové. Po cestě zažijeme pár “zajímavostí” a sem tam něco povídám.
Celé video je indexované na kapitoly i vsuvky. Příjemnou jízdu!
Odpolední jízda plná slunce z Kolína do České Třebové. Po cestě zažijeme pár “zajímavostí” a sem tam něco povídám.
Celé video je indexované na kapitoly i vsuvky. Příjemnou jízdu!
Protože je oblast, kam se vlakem mohu podívat čím dál rozsáhlejší a elektrických výkonů není vůbec málo, trvalo skoro rok, než se mi díky laskavosti vrchního strojmistra podařilo dostat se zpět na trať, která pro mě bývala zcela zásadní.
A tak si mohu, po dvou plnohodnotně odjetých směnách, bez jakýchkoli příkras zaznamenat pro a proti, která ve mně zůstávají. Nejvíc by se hodilo napsat, že všechno bylo až překvapivě intenzivní.
Když jsem v úplných začátcích svého psaní vysvětloval, že za svou životní spokojenost vděčím práci u dráhy, byla to pravda jen zčásti. Naprosto zásadní, klíčovou a možná i důležitější roli v tom mají na svědomí lidé, kteří mě při mém kolejovém snažení a učení provázejí. Ten zcela nejzásadnější z nich přijal pozvání k rozhovoru, za což jsem mu neskonale vděčný. Do studia přišel Jaromír – strojvedoucí, školitel, instruktor, zkoušející…
Na vašich reakcích závisí, a nyní mluvím především ke kolegům, kteří hosta znají, zda se mi ho podaří přemluvit k pokračování a dalšímu natáčení. Za sebe bych byl velmi rád, protože témat, která jsme neotevřeli a která se díky jeho zkušenostem nabízí, je velmi, velmi mnoho.
V rozhovoru s adminem zazněla z jeho směru otázka, zda mě psaní stále ještě baví. Bez přípravy jsem odpověděl, že ano. Myslím totiž, že témata a okruhy, v kterých mohu věci vysvětlovat, zatím neubývají.
S Ešusem z Masaryčky do Kolína (Os 9343). Nový úhel záběru, podvečer, sobota… Příjemnou jízdu. 🙂
Občas si říkám, že ačkoli dokážu zorganizovat komplikovanou věc, aniž by mi to činilo potíže, u některých dlouhodobějších či složitějších úkolů potupně a poraženecky přiznám vlastní nedostatečnost na úplném začátku. Ovšem uvědomění si vlastních limitů a pocitu absolutní nepotřebnosti, které již několikátý měsíc v řadě probíhají v naší domácnosti, prostě nemohu nezmínit.