Včera situace, dovezu vláček do cílové stanice a za 20 minut mám jet zpátky. Čekám na další vlak, z kterého ke mně prelejzají lidí, a vezu je do Pardubic.
Telefon od dispečera:
“Ahoj, hele, je to narychlo, nevím, jestli o tom víš, ale je objednaný vozíčkář.”
Říkám:
“Nevim, ale ok.”
Situace, které na svém webu budu popisovat, jsou sepsané hlavně proto, že cestujícím, které vozíme, může připadat, že něco neskutečně dlouho trvá. Vypadá to často nepochopitelně. Nebo dokonce směšně.
Zkusím pro pochopení začít zjednodušeně, zeširoka.
Vezu nahoru do Hlinska v 18 h první spěšňák, v Rosicích přecházím na druhou stranu jednotky. Proti mně borec, co vypadal jak Bon Jovi, takovej pačesák. Nicméně kapku máklej. Obě ruce v kapsách kraťasů, u toho takovej zaujatej výraz a normálně si dělal dobře.
Včera večer lehla nečekaně Regionova. Měl jsem noční, dovezl jsem vlak, zaparkoval Žraloka pro kolegu, a na ráno vyfasoval 810 s přívěšákem. Retro jak prase, opravdu nic jiného nebylo. Padesát let stará sestava.
Chlapci z internetového fóra se občas osobně setkávají. Je to vždy velká událost, ladí se datum, místo, doprava. Jede se často z veliké dálky a proto mnozí volí vlak. Chtěli jet tím nejlepším a zvolili tedy Pendolino. To mělo bohužel závadu a přijela náhradní souprava z klasických vagónu.
Volám si s manželkou, že venku fest prší.
Za 15 minut potom vezu vlak v dešti, ujedu 25 km od Pardubic, a tráda – zničehonic mašinka přestala jet. Úplně plná souprava, spěšňák.