Sedmadvacátýho prosince jsem byl v práci, vezu poslední vláček do Slatiňan. V Jesenčanech vystupujou dvě holky, tak 16 let, obě usměvavý. Jedný koukaj z uší ty ustřihnutý BT sluchátka, na hlavě kapucu. Říkaly vlakvedoucímu: „Díky a hezký nový rok!“
V pondělí jsem jezdil s Regionou, co jela jako drak. Turbo tlačilo 1,5 baru, což dělalo efekt, jako kdyby měla fabka 250 koní. 🙂
V osum ráno jsem odvezl v jedný Regině – nekecám – snad 200 lidí, možná i víc. Záznam z kamery dávat nebudu, musel bych mazat ksichty. Jelo se prej k pramenům Chrudimky. Už u Chrudimi jsme měli plno až po střechu.
Před nějakým časem jsem si přečetl na mém oblíbeném hodinářském fóru příspěvek člena, který byl nešťastný ze ztráty poměrně drahých jablečných sluchátek. Při přestupu je zapomněl ve vlaku. Poradil jsem mu, ať se podívá na stránky eztraty.cz, kam v případě nálezu podobné věci zadáváme.
Funguje to překvapivě dobře, několikrát jsem při procházení vlaku na konečně našel vcelku drahou věc. Pokaždé se snažím, aby se vrátila majiteli. Někdy předám sám, někdy věc do systému eztraty.cz zadává průvodčí nebo vlakvedoucí, a někdy se podaří vytvořit řetěz zasvěcených, kteří fungují přibližně takto.
Píšu tady na stránkách většinou legrační a pozitivní věci, občas i smutné. Nechci dělat PR Českým drahám, že jsme úplně bezvadný a bez chyb. Nejsme! Spousta věcí u nás mě trápí a občas i nehorázně se*e.
Občas se mě někdo zeptá, proč stojí jízdné tolik a tolik, jestli není nějaký levnější a jak je možný, že když se koupí lístek vcelku, stojí víc, než když se rozdělí na dvě cesty.
Mám jet vlak ze stanice, kde jsem spal. Večer odstavuji lokotku kolem 20. hodiny. Odjezd ve 4:30. Radši, páč foukalo, jsem si ji dal na kabel, tj. na prodlužku 220V, pro jistotu. I když nemrzne.
Stojím v takovém místě, kde nepřekážím, kousek od stanice, na koleji k tomu určené. Asi 400 metrů od peronu. Fouká jak pi*a! Spím.
