Během léta a po několika mimořádných událostech se mi aktuálně vlaky nevedou úplně lehce. Dělám věci jako dřív, nicméně na mě nějak dolehlo poznání, že to rozhodně není taková sranda jako dřív. Jsem z toho mrzutej, protože i když se do práce pořád těším, nějak hůř se mi zlehčují určité situace, které bych dříve přešel nonšalatním pousmáním a naznačeným odplivnutím.
V železniční stanici Medlešice skončila výluka a probíhají tu jen dokončovací práce. Jsou už aktivována nová návěstidla, stará naopak odpojena a budou snesena. Už jsem zmiňoval, že jsem tam v uplynulých dnech zažil několik nestandardních situací a poprosil jsem admina, aby nám dvě ukázkové vystřihnul na památku.
Ráno jsem nastoupil do práce po jediném dni volna a mám před sebou dvě dvoudenní směny. Vezu zrychlený osobák nahoru do Hlinska a protože jedu zpožděný o šest minut, točím ihned spěšňák zpátky do Pardubic. Je sucho, krásné nedělní dopoledne.
Občas jsem tu zmiňoval, že zpoždění vznikne i krátkými pobyty ve stanicích, kde nemohu odjet dřív, než všichni cestující vystoupí a nastoupí.
V posledním dílu našeho stručného seriálu si povíme, jak se reálně řídí či vede vlak.
I zde podotýkám hned v úvodu, že půjde o zjednodušené vysvětlení a ukázku, neboť není cílem naučit čtenáře řídit vlak nebo znát veškeré názvosloví či termíny a principy. Tímto též prosím detaily kované kolegy o shovívavost. 🙂
Dnes navážeme na jízdu z Pardubic do Hlinska. Blížím se do první stanice na trase a je nutno brzdit. Proto si povíme něco o tom, na čem je postavena brzdící soustava vlaku.