Protože jsem v posledním článku zmiňoval, že mám za sebou poznání trati na Poličku, poprosil jsem admina, zda by neudělal video s úplně novou tratí, kam se občas vlakem podívám.
Po zhruba 2,5 letech, co spolu děláme, mi začíná docházet, že videa tvořící součást této stránky mají určitě smysl. Ať je to jak chce, tratě se v čase mění a vy si dnes můžete poprvé ochutnat projížďku přes rozestavěné Rosice a dostat na koleje, u kterých se – dle vyjádření SŽ – zvažuje zásadní rekonstrukce, a to včetně úprav nechráněných přejezdů, jichž je tam spousta.
Jízda nám letos turnusově vychází na nedělní ráno. Odjezd z Pardubic, dorazím do Poličky, tam předám stroj kolegovi, který pokračuje do Svitav. Já si oživím jinou Reginu a po obědě s ní zamířím k Pardubicím, kde ji vyzbrojím a odstavím. Pak jdu domů.
Dumal jsem, jestli není určitá drzost vyrazit hned první jízdu na (v podstatě) neznámou trať se dvěma kamerami. I když se to nezdá, je s nimi docela dost práce – nastavit úhly, vzít správné držáky pro Reginu (do Žraloka používám jiné), mít dostatečnou kapacitu na kartách (dlouhá cesta) a posléze všechno nahrnout přes vesnickou wifi do Prahy k adminovi.
Cestou jsem ale na kamery úplně zapomněl, protože jsem si prostě jen užíval jízdu samotnou. Jak už dlouho ne. Jelo poměrně dost lidí, jízdní časy výrazně volnější a velkorysejší pobyty v zastávkách mi umožnily vzpomenout na doby, kdy se nehonila každá vteřina.
Co jsem chtěl tímhle vším říct? Tenhle den mě ukrutně bavilo jezdit. Tak si ten pocit užijte i vy. Když si vzpomenete, můžete pochválit adminovu práci v komentářích. Nezapomeňte ale, že když mu dodávám ke zpracování takhle špičkový materiál, postprodukce se dělá tak nějak sama. A s radostí. 😀
Prakticky vůbec nekomentuju, ale tady se neudržím :). Na týhle trati jsem se jako děcko něco navozil! Jezdili jsme z Hradce, chatu jsme měli v Pustý Kamenici, příbuzný v Čachnově,v Borový a v Poličce. Takže vlakem furt tam a zpátky. Jen tam tenkrát ještě jezdily šukafony (před víc jak 30 lety :).
Obzvlášť rád jsem to měl mezi Borovou a Kamenicí, kdy jsem sledoval trať ze zadní lavice ve vagónu. Půlka trati vede do kopce, pak přijde “dvaatřicátej”, zlomí se to a až do Kamenice se jede z kopce. Nejen že je tenhle zlom vidět na trati, ale tehdy byl i poznat po zvuku motoru, kdy to z plnýho tahu přešlo na volnoběh.
Díky za video z trati z kraje, kde jsem strávil velkou část dětství (a občas tam jezdím dodnes).
PS: koza dojí krev
Děkujeme, to je moc milé.
PS: Zítra se potkáme. Admin-Tudor, kolega z práce- Fortis a já jako nejvíc největší ostuda- Garmin.
V kabelce nemám vůbec nic. 😀
👍