Gandalf na kolejích

G

Každá jízda vlaku může něčím překvapit a zážitek ze začátku tohoto týdne je opravdu unikátní… co víc, mám ho zčásti na kameře!


Stojím u perónu. Mám dvě minuty do odjezdu, všechno už je nachystané. Na návěstidle svítí návěst dovolující jízdu. V zrcátku vidím, že z vlaku vystoupil cestující a prochází kolem mě. Navázal oční kontakt a zhruba dva metry před lokotkou skáče z nástupiště do kolejí.

Zmizel mi ze zorného pole. Občas se stane, že cestující využívají nedovolené zkratky. Čekám, kdy se objeví. Nikde nikdo. Nadzvednu se na sedačce, koukám, vidím a říkám si, že to snad není možný. Chlapík si sednul před vlak na kolej a ukazuje mi jako Gandalf Bílý, že neprojedu!

Musel jsem se v duchu smát. I když to byla vážná situace, říkal jsem si pro sebe, že se cení, v dnešní době, takováhle odvaha. Málokdy se už vidí zřetelně silná vůle a přesvědčení, že člověk zastaví vlastním tělem vlak. 🙂

Napitej ten lupínek nebyl, vypadal spíš rozčileně. Přišel vlakvedoucí a povídá, že pán nemá ani lístek, ani peníze. A prý mu řekl, že když nepojede on, nepojede teda nikdo!

Ilustrační foto: Pedro da SilvaUnsplash

Co teď? Prát jsem se nechtěl, abych nebyl večer na Nově, že zase mlátíme lidi obuchem. A navíc všichni víme, že já tluču jenom holky. 🙂

Vlakvedoucí šel před mašinku a povídá chlapíkovi, ať jde pryč, jinak že zavolá benga. Gandalf na kolejích krčil rameny a že nezájem, že mu to vůůbec nevadí.

V ten okamžik, asi minutu před časem odjezdu, jsem tedy zaťukal na čelní sklo a získal si pozornost sedícího rebela. Zapnul jsem kameru a ukázal mu posunkovou řečí, že bude v televizi. To ho zaujalo a v duchu začal kalkulovat.

Nejvíce prozradí protivníkovy oči – pozoroval mě stále ještě vzdorovitě, ale už jsem v nich viděl odevzdanější výraz. Prvotní vztek vyprchával a asi si začal uvědomovat absurdnost svého počínání.

Odjezd se blížil a z Pardubic se vyráží většinou na čas. Vzal jsem tedy do ruky vysílačku a informoval výpravčího o problému. Hoch zpozoroval, že mám v ruce sluchátko a hovořím do něj, což byla – společně s kamerou – velmi nefér výhoda v tomto nečekaném duelu.

V očích jsem mu četl porážku. Podobně jako gepard se ladným skokem vyšvihl zpět na perón a kočičí chůzí zmizel v podchodu.

Během odjezdu jsem se stejně několikrát díval, zda za námi neutíká, ale naštěstí už podobný nápad neměl.

Jestli si to někdy bude číst nebo se pozná na videu – pamatuj, chlapče, že tělem vlak nezastavíš.

Poznámka k videu: Událost není v záznamu celá, protože jsem kameru přenášel z druhého stanoviště a nainstaloval až v průběhu těch několika málo minut..

2 komentáře

Vítejte na blogu o zážitcích a příhodách strojvedoucího Českých drah.

Texty zde jsou ryze subjektivní. Občas vtipné, jindy kritické, často vysvětlující. Čas od času i nekorektní či hrubšího charakteru. A nejen o železnici!

Snad se u nich budete bavit podobně jako autor, který je sepisuje.

Archivy

Kontakt