Přijde mi plytké, abych psal v současné situaci o čemkoli. Špatně spím, jsem zádumčivý, mrzutý a nemám náladu na humory. Ani ty laciné. Asi jako spousta dalších lidí. Přesto se sluší sepsat pár řádek, abych čtenářům osvětlil své rozpoložení.
Uvažuji s vlastní sebereflexí a studem nad faktem, jak trapně se může jevit moje aktuální chandra, protože nepříliš daleko od teplého domova, kde si v klidu ťukám text, umírají díky pojebané válce nevinní lidé. Strašné a šílené. Těžko se s tím srovnávám, nedokážu to jen tak nevnímat a ignorovat, což je taktika, kterou jsem úspěšně aplikoval během covidu.
Možná proto se nyní daleko více zamýšlím nad spokojeně prožitými roky bezstarostnosti a ve značné obavě se dívám směrem k blízké budoucnosti. Působí to divně a depresivně, co?
Měl bych asi něco trochu povzbudivého dodat aspoň na závěr. Věřím, že se časem objeví situace, která bude stát za zapsání. Natolik dobrá, aby šla sdílet.
Do té doby na sebe dávejte pozor.
No jo, všude je to v podstatě podobné. A tak jeden doufal, že zde dojde trochu odreagování. Škoda, avšak plně chápu
Ahoj!
Mam podobne pocity. To co bylo, uz byt nemusi, a neni to jen o valce. Draha uz taky neni co driv. Nastesti se mame dobre(relativne). Je to asi o tom najit si vec co cloveka bavi. Ja si chodim odpocinout ke kolejim. Mam na Vas prosbu, sepiste nejaky obycejny pribeh typu: dostal jsem dobrou masinu, pruvodci byl fajn, A zaujala me tamhle ta situace. (Co ja vim… Treba neco ze “skolnich” vlaku apod.) 😉
At dari!
Ahoj, já bych řekla, že podobné pocity sdílí velká spousta lidí, včetně mě. Kdo chce a může, pomáhá, sdílí a snaží se udržet zdravý rozum. Ale je potřeba se občas vrátit zpět do kolejí, které jsme měli zajeté předtím a nějaký hezký a milý článek by mohl pomoct jak tobě, tak i čtenářům. Chápu, že teď to prostě nejde, ale až najdeš aspoň trochu té tvůrčí síly, poděl se s námi. Věřím, že mnoho čtenářů tu bude netrpělivě čekat spolu se mnou.
Hodně síly 🙂
Hopo,
drž sa! Tvoj blog je fajn práve tým, aký je autentický, ako sa s nami delíš o radosti, pikošky, ale aj starosti. Ako nepíšeš “nasilu” niečo na čo nemáš náladu len preto, že by si musel. Práve vďaka tomu z neho dokážem čerpať osvieženie – a dúfam, že aspoň drobné osvieženie načerpáš aj Ty z reakcií svojich čitateľov.
Zdar a silu.