Admin, který vidí za mou pečlivě a umně vytvořenou fasádu dobrácké duše, se při naší neveřejné komunikaci velmi často neudrží obdivnému úsměvu. Především z toho, kterak dokážu při svém strojvůdcovském psaní vynechávat či maskovat rebelské a smělé úvahy, kterými ho tu a tam obohacuji. Možná, že i dalším lidem nejde na rozum, proč nejen já, ale i další kolegové z ČD stále tak umanutě a zatvrzele bráníme modré barvy.
Zapsáno: 9. 9. 2023
Když se totiž i po mnoha letech strávených na kolejích dokážete oprostit od tvrdošíjného a jednostranného pohledu, neujde vám, že konkurence, s níž jsme často srovnáváni, mnohé z nastalých a zde popisovaných situací nedokáže vyřešit lépe. A ať je to jak chce, přibývá lidí, kteří po původním nadšeném poblouznění zamračeně sledují postupné slevování ze slibovaných standardů u protežovaných a lovískovaných menšinových dopravců.
Zároveň se naše firma v průběhu času naučila správně reagovat na výběrka nabídkou lowcost řešení, takže se umí zalíbit i atraktivní cenou, což se kdysi moc nenosilo. Umožňuje nám to i současné nasazování zcela nových souprav, jejichž příjezd dovolí poslat olítané kočáry do krajů, které ještě slyší na slovo láce a úspory.
A tak si kolem sebe v práci všímám postupného a sebevědomého zvedání hlav věrného dělnictva. Lidí, kteří se dříve v úvahách, jak je všechno v p*či a počkáme, až nás prodají Radimoj, nyní s určitou nadějí (byť stále podezřívavou) hledí kupředu a čekají, zda se nám podaří dokončit úplnou otočku a nastolit obrat, v který jsme původně ani nedoufali.
I já se mnohdy neubráním pobavenému úsměvu nad diskuzemi amatérů, kteří ČD srovnávají s Českou poštou, kde jejich revoluční manažerské výplody typu nabízení losů a pojištění potlačilo její původní poslání. My si, milí zlatí, totiž stále pojedeme to, co umíme. Co nás baví a co chceme dělat. Budeme vozit lidi. Nikdo po nás nic jiného nechce. Jen ať to děláme bezpečně, včas a spolehlivě. K tomu dostaneme, minimálně v Pardubicích, již brzy komplet opravené koleje, mašiny a samozřejmě nové lidi.
Ilustrační foto: Ahmed Zayan / Unsplash
Totiž – všechny zmiňované atributy na mě působí prostě logicky. Je vidět, že u nich někdo doopravdy přemýšlí. Při vyřčeném A, které se mi v počátku úplně nezdálo, se zákulisními kanály dozvím i B a na ně navazující a vyplývající C. Při komplexním zhodnocení celé kombinace pak všechno začne dávat dokonalý smysl.
A nejen mě to prostě při uvažování a domýšlení nad revolučními změnami, které se záhy objeví, začalo mnohem víc bavit. Ne proto, že bych byl naivní, ale že v nastíněných plánech vidím jednoznačně pozitivní přínos.
Obzvlášť skvělý mi přijde dlouhé roky nepoznaný trend v postupném naplňování stavů. Zdá se, že se zanedlouho o možnost jít do práce navíc, aby člověk přinesl o nějakou pětikačku navrch, bude muset u strojmistra s prosíkem žádat.
Možná, že by ještě někdo chtěl zkusit, jaké to je. Vozit vlak podobně jako kolegové, o kterých jsem tu nedávno psal. Nejraději bych vám ukázal jejich obličeje nebo s nimi udělal rozhovor. Aby vám sami řekli, jak se cítí, jak je baví první krůčky a na co se sami těší. Měl by o to někdo z vás zájem? Hlavně mi nepište, že ano, protože pak bych měl nad sebou bič od admina.
Mnohem radši budu, když se mě zeptáte, jak se mi teď plave. A já bez váhání odpovím. Dobře. 🙂
Ahoj, no jasně, že mám zájem. 😀 Po dlouhých letech strávených za počítačem, programujíc softvéry pro auta, na prahu vyhoření, pošilhávám výhledově po nějaké razantní změně. Vlaky jsem měl vždy rád, vyvíjel jsem elektroniku i pro lokomotivy, a jejich vedení mi vždy imponovalo. Je tu však stále mnoho otazníků. Stojí mi to za to? Nepředstavitelná odpovědnost, fyzická i psychická náročnost, nepravidelnost, složitost předpisů, které se stejně často musí obejít. Predstava, že mi výpravčí přinese dva metry dlouhý rozkaz a já mám 2 minuty na to si jej přečíst a kompletně mu porozumět, za sebou 1000 tun a stovky lidí, mě doslova děsí. Nemožnost skončit, u ČD se uchazeči nově upisují na 700000 Kč. Budu rád za každý postřeh, který mi pomůže se rozhodnout. Také proto sem chodím. Abych si udělal obrázek. Díky za to.
Děkuji za poutavé čtení – rozhovory určitě ano.
K “firmě” a jejímu působení navenek – shodou okolností právě když čtu tento nový příspěvek se z první ruky dozvídám jaký vopruz bylo zajištění jízdenek Praha – Lysá pro skupinu +- 50 cestujících.
Naklikat to nejde takže během 4 dnů hodiny telefonátů (často dlouho vyzvání, pak skončí), fyzické návštěvy nádraží, na různých linkách a u různých pokladen různé informace – to nejde, to musíte tam a tam, u nás to nejde to musíte zpátky, to tady neděláme, paní vám to řekla špatně má to s vámi vyřídit, … – no socialismus a už jen ty losy chybí.
Očekával bych v eshopu zadání kdy, odkud, kam, pro kolik a zaplacení. Pokud je to tak nestandardní požadavek tak zadání telefonu kam mi kompetentní zástupce ČD zavolá a vyřešíme to.
Nebýt to škola tak se na to vy…… navalíme se všichni do vlaku a vlakouš příp. fíra si to vyžerou.
Martin