CEO blogu strojvedouci.com

Se mi líbí, když všechno běží tak nějak samo a já se nemusím o nic starat. Někdo moudrý to pojmenoval delegováním úkolů. Myslím, že Evžen Huml: Dejte mi lidi a já to udělám. 😀

Zapsáno: 29. 1. 2024

Víc než osm dní jsem se teď povaloval doma a vybíral starou dovolenou. Dokonce jsem si ji vybrat musel, neboť by nebyla práce pro nové kolegy a nesplnili by požadovanou měsíční normu.

Směju se radostně nad faktem, že už nikoho přijímat nepotřebujem a vyhlašujeme stopku. Všichni už totiž ví, že strojvůdcování v Pardubicích je nejzábavnější práce na světě.

Nesourodý

Pozoruji adminem zpracovaný a po okraj naplněný redakční systém na dlouhé týdny dopředu a jímá mě posvátná úcta nad tím, že jsem se na ničem z toho téměř nepodílel. Admin, pravděpodobně uchvácen mým kouzlem a nadšením, zcela zapomněl na fakt, že jeho dny a čas bývají pečlivě měřeny.

Snad se i zastyděl nad svým nedávným pokleskem a prakticky pouze s mírným odporem rediguje případná jména či chybky z finálních verzí videí, která jsou již hotova a publikována a já na ně až posléze upozorním.

Nechci to pokazit. Jasně že neuhlídám všechno, ale k jedné věci se přiznám. Mě ta tvorba opravdu baví. Zdá se mi naprosto neuvěřitelné, že mí hosté akceptují značné neumětelství, které snaha přináší, a dokážou být shovívaví a velkorysí.

Jedinou potíží je, že se mi v garážstudiu na konci vysílání začíná díky požitému alkoholu často plést jazyk. Bývá mi se zpovídanými velmi příjemně a zapomínám na fakt, že už dávno nesnesu tolik truňku jako ve dvaceti.

Věci, které zatím nepředstavuji, ale z rozhovorů vyplynuly, mi dělají ohromnou radost a budou pravděpodobně nečekanou nástavbou původního plánu. A protože se je dozajista podaří zrealizovat, seznámím s nimi v blízké době i vás. Myslím, že můžu bez uzardění říct – těšte se!

V mezích

Zároveň, a to podotýkám především směrem k nadřízeným, o kterých mnoho nevím, ale tak nějak zde jejich přítomnost tuším, chci říct, že vše, co píšu a ukazuju, nesklouzne za hranu. 🙂

Stále jsem ještě v režimu, že jsem vděčný za příležitost vykonávat svou práci, aniž bych někomu překážel a hodlám se toho držet až do důchodu. K tomu mi dopomáhej bůh, admin a hosté.

Sám si určit, co je ok, co je sranda a co už je za, je asi to nejtěžší, s čím se tu potýkám. Nejspíš proto zůstal jeden článek, který se mi psal skvěle a je vtipný a drážní, zcela mimo systém. Možná by byl až moc. Tak ho radši jebem. 🙂

Tahle stať má zároveň náhodnou konotaci. Okamžik poté, co vyšel tento rozhovor, mi psal chlapec Wasa, který jako zkušený mediální guru predikoval vývoj slovy: “Gut, ale feministky se pose*ou!”

To se samozřejmě stalo a pan ředitel se za svůj výrok omluvil. Chápu. (Já ne. – pozn. admina)

Sám za sebe beru úplně v klidu použitou nadsázku a přiznám se, že mě trochu děsí současná korektnost a úzkoprsost, která nás začíná svírat. Tak se tedy chci veřejně šéfa zastat a dát na vědomí, že mě tedy fráze skutečně nepobouřila. Přišla mi vtipná a velmi dobře chápu konext, v němž byla použita.

To jen pro pana ředitele. Aby věděl, až až dorazí na podcast ke mně do garáže, nebude se muset hlídat. Co bude moc, to střihnem.

Teda já ne. Admin. 😀