Než začaly prázdniny

Je neděle odpoledne. Sedím v garáži, piju Zacapu s colou a plním redakční povinnosti.

Zapsáno: 29. 6. 2025

Venku je hic na chcípnutí, ale kamenné zdi metrové tloušťky zatím drží příjemných 22 stupňů, takže se usmívám. Jestli povídání vyjde, záleží na chuti admina zalamovat odstavce a opravovat hrubky. Hádám ale, že mu to nedá, obvzlášť když své vynikající a nosné úvahy pošpikuji mimořádně též množstvím zcela úchvatných fotografií.

Víkend

Poslední červnový víkend jsem měl sám pro sebe. Neproflákal jsem ho. V pátek ráno jsem končil druhou noční po sobě bez postele. Přiznám se, že jsem mlel z posledního. Finální jízdu končící v Pardubicích ozdobila přítomnost zaměstnance, který se se mnou dal do rozhovoru na nástupišti při přechodu stanoviště. Má s dráhou a kolegy strojvedoucími velmi mnoho společného. Jeho zapálení pro vlaky a kolejové dění je uchvacující. Při rozhovoru s lidmi, kteří ovlivňují jízdu vlaku takto ze zákulisí mi dochází, jaké ohromné kvantum odborníků musí vyvinout činnost, abych mohl dělat to, co mám rád.

Zmiňuji pana inženýra hlavně proto, že mě poznal a přiřadil jako autora zdejšího blogu. Tenhle jev je pro mě zcela nový a bude mi asi velmi dlouho trvat, než ho dokážu vstřebat. Přiznám se bez mučení, že se velmi stydím a neumím přijímat chválu, která – pojďme si říct popravdě – souvisí pouze s tím, že jsem obklopen lidmi, kteří mi vytrvale pomáhají.

Host

Jednoho z nich, který tak činí již dlouhé roky, jsem pro vás a pro sebe vyzpovídal v opakovaném rozhovoru u sebe v křesle. Podcast, který již admin zpracoval, vyjde brzy a myslím, že se mi povedl. Aniž bych znal výsledek, domluvil jsem si hned další povídání, neboť rozhovor s krásnou, milou, laskavou, zkušenou a usměvavou ženou je radost, které se nikdy nenabažím.

Česnek

V sobotu se odehrála též každoroční a zde již zmíněná sklizeň česneku. Potěšilo mě, že jsem tentokrát, ačkoli byla osázená plocha daleko větší než loni, práci na poli prováděl s mnohem větší lehkostí. Všem, který jsem nasliboval štiplavou odměnu, tímto vzkazuji, že úroda vypadá náramně a ceny budou stejné jako v minulých letech. Tedy hluboko pod průměrem spotřebního koše.

Dotazník

Admin mě informoval, že probíhá dotazník s průzkumem, proč v práci projíždíme návěstidla. Prvotní úvaha, kdy jsem se ve výše zmíněném konání odmítl jakkoli angažovat, mě opustila v okamžik, kdy mě na tuto opakující se záležitost upozornil ve služební poště i zaměstnavatel. Věnoval jsem tedy svůj volný čas k vyplnění odpovědí a na úplný konec připsal názor, který koreluje s drážním § 10.

Tento víkend se též odehrála monstrózní akce, totiž připojení našeho nového stavení k přípojkám VaK, která co do objemu výkopových a technických prací zatím přesáhla vše, co jsem si ve svém omezeném rozhledu dokázal představit. Nezbývá mi než smeknout nad schopnostmi mých nejbližších šetřit šílené sumy peněz. Miliony by jen lítaly. Mám touhu, až vyčerpám železniční hosty, představit mistry řemeslníky pro ukázku toho, co vše se dá zvládnout, když člověk zná, umí, ví a k tomu všemu není vych*aná, podlá a vypočítavá ku*da!

Do toho všeho zmiňuji též vysvědčení dětí, které díky manželčině píli školu zvládají tak, jak bych si ani ve snu nepředstavoval.

Proběhla též oslava padesátin, oslava svátků, je domluvený další host do podcastu, kterého znají úplně všichni drážní zaměstnanci. Ve středu jedu poprvé sám jezdit po Praze, natáčí se další video z mašinky, stíhám sportovat, jak nikdy předtím.

Celkově ve svém životě prožívám zvláštní období plné krásných věcí. Nejlepší na tom je, že mě všechno doopravdy baví.

Přeju všem čtenářům, ať to mají (nejen) o prázdninách úplně stejně! 🙂