S koncem roku většina lidí přemítá, bilancuje a rozjímá nad tím, co se v uplynulém období povedlo, popř. na čem je třeba zapracovat. V případě webu je princip podobný, jen náplň jiná.
Cesty v čase
Občas si pročítám odborné diskuze drážních nadšenců a vzdělaných lidí z oboru dopravy. Kromě rozšíření obzorů mi občasné hádky pod články umožňují vidět problém z jiného pohledu než je sedačka lokotky.
Velmi často narážím na téma motoráček (motorový vůz 810) a jeho dehonestace, debata stran pohodlí a stáří, nedůstojného cestování a dalších odsudků.
Lidé: provoz versus kancl
Za dlouhé roky u dráhy jsem mnohokrát zaznamenal postesknutí na “lidi z kanclu”. Jednalo se většinou o systémové nastavení či opatření, kdy “dělník” nezvládne docenit genialitu určitého nařízení nebo úkonu. Chtěl bych se tady těch obviněných netáhel z kanceláří zastat.
Proč? Protože chci, můžu, a nikdo mě nenutí.
Jak to u mě na blogu chodí
Pokud vás zajímá pohled do zákulisí… 🙂
Na svátek něco odlehčeného čtení.
První videa a fotky jsem zařadil na blog spíše pro oživení mého mnohdy nudného vyprávění. Snažím se totiž i fotit. Není ale snadné se zavděčit pedantskému adminovi, který vyžaduje naprosto perfektní záběry a snímky.
Je velmi chytrý a lstivě se mnou dokáže manipulovat metodou cukr a bič. Tedy nejprve mě obdivně pochválí a potom, jen tak mezi řečí, jakože nenásilně a mimochodem, vytkne všemožné vady. Nejhorší je, že má většinou pravdu.
Drážní paragrafy
Každý drážní zaměstnanec je svým způsobem “postižený”, a to díky práci vykonávané blízko kolejí. Tuhle anomálii a vadu nelze ničím racionálně vysvětlit.
Jak jsem se (zatím) nestal YouTuberem + video
Vizuální proměna blogu na aktuální vzhled, a obecně všeho kolem téhle stránky, je práce šikovného admina, který – stejně jako já – nechce být vidět. Na začátku léta mi nabídl pomocný prst a po pár týdnech už řešil kompletně provoz webu. Publikační systém, opravy a úpravy textu, Facebook, YouTube, stříhá a upravuje videa, fotky…
A co je nejlepší, dělá to úplně zadarmo a s nadšením. Nejspíš z lítosti. 😀