Zapsat si jen pár notiček a vytvořit povídání z ničeho – to mi problém nečiní. Je nutno samozřejmě dodržet zadání, aby to bylo aspoň trochu vlakový, možná trochu o mně, aby tam bylo i něco k úvaze pro zájemce o mozkovou činnost… a taky je prima, když je v textu nějaká sranda.
Jelikož už jsou letní vakace téměř v plném proudu a chmury z posledních článků by mohly v nepravidelném čtenáři vybudit dojem, že jsem zatrpknul, obrátím nyní své pomyslné pero k zapsání lehčího textu, kde nevystupuji v hlavní roli.
Poslední tragická událost v Bohumíně, kde se srazilo pendolino s posunem, mi znovu bolestně připomněla, že se od fíry očekává naprostá spolehlivost. Vždy a za všech okolností má konat správně, nesmí na nic zapomenout, má absolutní zákaz chybovat, jakkoli zmatkovat nebo konat ukvapeně.
Pokud je nějaký problém ignorován, vrátí se většinou v nejméně vhodný okamžik, aby udeřil s daleko větší razancí.
Dnes volně navážu na poslední článek.
Jen krátké povzdechnutí.
