Teď jsem dovezl první spěšňák. Než jsem vyjel z depa, nechal jsem si doplnit vodu a osobně dal na WC dvě role papíru a utěrky na ruce. Mám rád, když je zachod čistý.
Najednou přijde vlakvedoucí a že neteče voda v umyvadle.
Se mi nějak nezdá, jak to?!
Před dvaceti minutama přejeli sebevraha kousek od Pardubic. To se tak prostě stane. Nastupuju v depu, drnčej telefony a buděj se spící kolegové, jestli by neudělali pilota.
Pilot je fíra, kterej neřídí, ale sedí na mašině a radí tomu, kdo právě sedí za kniplem a nezná trať, jaká jsou kde návěstidla, rychlosti nebo zvláštnosti na odklonovém úseku.
Včera ráno lehnul Žralok, pos*alo se topení. Vyfasoval jsem Regionovu, odjel tři vlaky sem a tam. Dojedu do Chrudimi, přecházím na druhé stanoviště a smrad nafty. Mírnej. Jako když to nasaje topení, prostě jemnej odér.
Během zácviku na strojvedoucího jsem 3 měsíce strávil na dílně. Čas tam strávený pomůže navoněnému budoucímu fírovi pochopit, jak náročná a potřebná je práce mechaniků. Uzavřou se tam mimo jiné i dlouholetá přátelství, vznikne vzájemné pochopení, podpora, respekt, a v neposlední řadě člověk pozná jiný svět.
Jedu si z Pardubic do Hradce Králové pro opravenou mašinku. Sednu si do Pantera na čtyřsedadlo. Přes uličku na druhý čtyřce sedí hezká holka, asi 20 roků. V ruce mobil, zahleděná do displeje, nevnímá svět okolo, wifi asi funguje.
Po složení dopravní zkoušky V-08 jsme se stali strojvedoucími Českých drah. Zbývala poslední zkouška, která byla opět státní, takže při jejím plnění byli přítomni zástupci Drážního úřadu.
