:: STROJVEDOUCÍ ::

Život a příhody strojvedoucího Českých drah

Nejnovější články

Star, co jezdí vlakem

S

Vezu vlak plnej lidí. Zastávka na znamení v Prosetíně, to je taková dědina s pár barákama kousek od Chrudimi. Nejčastěji tam vystupuje děda s kloboukem a košíkem nebo teta o berlích. Někdo si zmáčknul na poslední chvilku znamení k zastavení, ale ubrzdil jsem to. Chci upozornit cestující, že takhle ne, že se mačká pěkně včas! Jakože výchovně, ale v ostrém tónu.

(Pokračování textu…)

Výlet do Prahy

V

Stalo se: 17. 7. 2018, 12:47

Minulý týden jsem byl s manželkou a dětma v pražské ZOO. Tam jsme jeli rychlíkem, zpátky nám Railjet ujel. Šel jsem si tedy vystát frontu na lístky, kluk i dcerka musí mít taky, je jim 7 a 4 roky.

Na peronu čekáme, asi 15 minut před odjezdem přistálo EC, rychle se plní. Procházíme vlak, rezervačka, místenka, voila – rezervačka až z Pardubic. Tak si sednem. Děti k oknu, vytahujem Brumíky, pitíčka, jablíčka. Vlak se tiše rozjíždí, nastupuje příjemná pohoda, že jsme za hoďku doma.

(Pokračování textu…)

Když vezu čuňata

K

Stalo se: 14. listopadu 2017

Vezl jsem borce, nadojenej a smrděl ukrutně, zech*anej a zes*anej. Přišla mi to říct vlakvedoucí. Smraďoch lístek, dojel na konečnou do Pardubic. Tam mám 45 minut a jedu další vlak. Nejdou otevřít okna, tj. vypnout otevírání dveří a nechat přes mou kabinu otevřený okna a vyvětrat. Místo abych si posvačil, sháním uklízečky a tancuju, aby byla souprava ve vůni.

(Pokračování textu…)

Nalezenec a odměna

N

Stalo se: 8. června 2018, 12:26

Poručík Columbo. Nějaký cestujici si zapomněl u mě ve vlaku tašku. iPad, noťas Dell, ještě pár lejster. Navštěvuje jakýsi kurz rekvalifikační, úřad práce Chrudim. Dovolám se mu, ohromná radost, že odjíždí v 13:38 rychlíkem dál na Prahu. Ja už stojím s osobákem mimo peron, asi 600 metrů na odstavnejch kolejích. Venku vedro jak prase, 35 stupňů.

(Pokračování textu…)

Domluva v depu

D

Stalo se: 1. 3. 2017  18:30

Než mě pustí ze stanice do depa, je nutné domluvit postup. Tím okamžikem přestanu být vlakem a nastává posun. Do depa mě pouští tzv. vrchní, neboli vedoucí posunu, po dohodě se stavědlem. Tam je člověk, signalista, který obsluhuje výhybky. Vše se domlouvá přes vysílačku, fyzicky jsem s lokomotivou třeba 800 metrů od vjezdu do depa, čili konverzace běží rádiem s vedoucím a stavědlem.

Vítejte na blogu o zážitcích a příhodách strojvedoucího Českých drah.

Texty zde jsou ryze subjektivní. Občas vtipné, jindy kritické, často vysvětlující. Čas od času i nekorektní či hrubšího charakteru. A nejen o železnici!

Snad se u nich budete bavit podobně jako autor, který je sepisuje.

Archivy

Kontakt