Dnes volně navážu na poslední článek.
Když jste někde zaměstnáni dlouho, vnímáte rozdíly v čase. Cítíte novodobé odlišnosti v jednotlivých aspektech profese. A neubráníte se porovnání, ať chcete nebo ne.
Současný styl konání je u různých fírovských situací pravděpodobně lepší, dozajista měřitelnější a zcela jistě levnější. Ovšem u jiných je naprosto hanebný, sprostý a ubohý.
Pravidelný čtenář ví, že jsem vcelku pohotový a nemám potíže bryskně reagovat na nejrůznější roztodivné situace. Před dvěma týdny jsem u jedné podobné asistoval osobně. A popravdě mi v první chvíli absolutně došla slova. Jen jsem se styděl.
Mizení
Plánované odchody zasloužilých pracovníků, kteří opouštějí naše strojvůdcovské řady, sem tu už zmiňoval. Nebudu vůbec přehánět, když napíšu, že za ně prostě není plnohodnotná náhrada. Čím jsem starší, tím víc si podobných lidí vážím. Nejen pro jejich odbornou zdatnost a zkušenost.
Ilustrační foto: Philipp Pilz / Unsplash
Jsou mi totiž vzorem nejen pracovitostí a zcela neprůstřelnou spolehlivostí, ale také lidským přístupem, vtipem a noblesou. Když si uvědomím, co všechno má takový člověk za sebou, že dokázal celý život bez jediné kaňky procházet naším náročným povoláním, neubraním se obdivnému a pokornému úžasu.
Dnes naposled
Ten den jsem vylezl v devět z vody a přihnal se spokojeně do práce. Odpočatý po dvoudenním volnu jsem se těšil jak malý kluk. Vlezu na fírcimru, prásknu batohem na polici, aktualizuju tablet, beru klíče od Žraloka a zahlédnu Jirku. Kolegu, kterého jsem tolikrát potkal na trati, který mi dopřál dřívější spánek, mnohokrát poradil, pomohl a vysvětlil. Profesionála, který odvezl desetitisíce vlaků a přepravil statisíce lidí. Člověka, který nebyl zlý ani hrubý.
Ten den dával klíče od stroje na věšák úplně naposledy. Jde do důchodu.
Při pohledu na něj je mi všelijak. Přeju mu zasloužený odpočinek, ale zároveň mě jímá zkroušenost. Odchází ukázkový prototyp perfektního zaměstnance. Bezchybný, vždy skromný a hodný.
Ptám se ho, jak se cítí a on mi říká, že zvláštně. Že je mu smutno, ale zároveň se těší na novou etapu života. Že se mu bude stýskat po kolezích a vlakvedoucích, protože ať je to jak chce, prožil s nimi spoustu krásných zážitků.
Podávám mu ruku a přeju mu hodně štěstí, zdraví, spokojenosti. A hlavně mu poděkuju. Za ten čas a práci odvedenou pro náš podnik. Jirka se trochu zvláštně pousměje a řekne něco, co mě neskutečně zabolí.
“Za práci pro podnik? Víš, že jsi jediný, kdo mi něco podobného řekl?”
Já se v ten okamžik tak strašně zastyděl!
Smutné
Za naprostou ztrátu elementárního zájmu o jednotlivce, který svědomitě celý život plnil bez zaváhání přidělené úkoly. A ve finále nestojí nikomu z vyšších nadřízených za to, aby zvedl telefon a poděkoval mu za celoživotní službu.
Vrtalo mi to hlavou celý den. A strašně, panebože, tak strašně mě to s*alo! A když mě něco se*e, nedá mi to spát. Neumím to vytěsnit. Dlouho nad vším přemýšlím, zvažuji všemožná řešení a na jedno, které se vlastně samo nabízí, jsem logicky přišel. 🙂
Možná si přejete vyjádřit díky vy. Ať jste kolegové, kteří Jirku znali. Nebo cestující, které Jirka vozil. Anebo prostě jen cizí lidé, kteří vědí, že desítky let poctivé práce zaslouží pořádnou úctu.
Já budu děkovat jako první ještě jednou. A zas a znovu.
Díky moc, Jirko!
To je smutné. 🙁
Jirku sice neznám, ale poděkujte mu i za mě. Vlakem jsem toho najezdila opravdu hodně a třeba mě taky někdy vezl 😉
Vlakem jezdím často, možná jsem jela i s panem Jirkou.. Popřejte mu za nás cestující pevné zdraví a díky. Ať si užívá další etapu života v pohodě a ve zdraví.
Vlakem jezdím často, jistě mě někdy bezpečně a na čas svezl i Jirka 😊.
Jirko přeji Vám pohodový odpočinek po desetiletích práce a drahám mnoho takových Jirků, byť si je snad ani nezaslouží. Žel, nevděk povětšinou světem vládne.
Mnoho zdraví, užívejte
Naprosto s Vámi souhlasím. Také si cením starších a zkušených lidí, kteří dokázali celý život dělat náročné povolání bez jediné chybičky a ještě u toho zůstali skromní a ochotní pomoci a poradit jiným lidem.
Ať má tedy bývalý kolega dost času na nějaké koníčky. Protože to je to, co člověku dává další smysl života, co ho chrání do bezcílného pozorování okna z ulice a nadávání na všechno a všechny. Přeji mu tedy, ať si užije důchodu co nejdéle a ve zdraví.
Hezdý den – rád čtu tento blok a přidam svůj postřech z opačné strany tj. z pozice zájemce o práci strojvedoucího. Skoro 20 led podnikám a koncem loňského roku už jsem měl všeho dost: utáhaný, vyčerpaný, bez další motivace pokračovat v tom co jsem dělal – přitom se dařilo, ale dozrál čas na změnu. Protože jsem strojař, kousek i elektrikář a mašiny se mi vždycky líbily – si říkám, že být strojvedoucí nebude špatné ( podpořené YT a blogy od Andyho, pejana, Hopy, Evy a mnohých dalších…). ČD inzerát hlásá na první pohled slušné vyhlídky: 37,5hod a 46.500 – do toho jdu 3,5 směny á13hod a zbytek týdne volno, wau ( zvyklý dělávat 2-3x více hodin za přibližně stejný teoretický průměr ). Přijímací pohovor brnkačka, ikdyž mě den předtím pustily ze špitálu kvůli zlomenině ruky – že až se dám do kupy můžu nastopit. Sádra šla dolů, psychotesty OK, zdravotní bez jediné závady..
Sleduji info z jiných zdrojů a většinou původní nadšení fírů postupně vyprchává a mění se na znechucení, tak se ptám: Jak vypadají směny? Nic. Našel jsem si nějaké sám – není to tak strašné, ale mohlo by to být pravidelnější. Kolektivní smlouva? Nic. Také jde dohledat.. Skutečně budu mít průměr za normu? Ano, ale vzorový výměr mi nechtěli poslat, že všechno bude dle KS. Beru KS a kalkulačku do ruky a nemůžu se dopočítat ani přibližně shodného výsledku. Můžu se podívat na stanoviště a třeba se i kousek svést? Neexistuje, ale při zácviku si užijete ježdění víc jak dost. Zastavím se s dětma u nás na nádraží, zamáváme na přijíždějící Šukafon a fíra hned, že jestli nechceme svést, že bude zbrojit, dávám s ním řeč a bere nás nejen k čerpačce, ale ještě na hodinovou projížďku na stanovišti… Všechna skepse odpadá, je to krása a co teprve v Sharku… nebo na Bangli,Barči,Brejlovcim Esu,Vektronu…( stále nevím jestli osobka nebo cargo:-) ) Netrvá však dlouho, specialistka PaM mě informuje, že nástup bude za 28.800 a cca rok se to o mnoho nezmění. Začína letošní zdražování a já se s myšlenkou na změnu loučím. Píši na personální, že za takových podmínek je to ekonomická sebevražda a proto nebudu moci nastoupit. Odpověď vůbec žádná…. jen doručenka o přečtení. Pokud mám o někoho zájem, tak bych ho zkusil přesvědčit, že to až taková tragédie nebude, ať to aspoň zkusí… asi je zájemců dost
V mé práci se daří, kvůli optimalizací procesů tam chodím méně než dřív a vynáší to více – přeci jen má malý soukromník lepší manévrovací prostor než velký kolos. A licenci si dělám na vlastní triko…třeba jí někdy využiju
A závěr: na dráze je hodně fajn lidí, kupu srdcařů co ji drží při životě, ale celkový přístup managmentu ČD je poněkud zvláštní – a je neuvěšitelné, že se ještě kola točí a vlaky jezdí. Sám mám zaměstnance a je problém někoho použitelného sehnat a udržet v produktivní náladě – ani za peníze, prostě nejsou a s takovým přístupem si je nenapěstujete ani neudržíte. Fíra má odpovědnost pilota letadla – vozidlo za stovky milionů, stovky životů ve svých rukou, špatně mu to brzdí, nulový prostor na manévrování – tak by se k němu mělo přiměřeně přistupovat, aby byl odpočatý, spokojený a byl rád v práci… a to platí pro jakýkoliv personál
Naprosto chápu Vaše zklamání z nástupního platu, na druhou stranu musíte vzít v potaz, že v průběhu zácviku vlastně dostáváte plat za to, že chodíte do “školy” a zaměstnavateli negenerujete žádný zisk. Těch 29 000 není špatné pro absolventa, ale člověk s rodinou a případně hypotékou si hold prostě musí udělat finanční předzásobu a překlenout období zácviku. Jsem ve velmi podobné situaci jako Vy a taktéž se rozhoduji zda opustit vyhřáté křeslo kanceláře v šíleném a stresujícím automobilovém průmyslu a vydat se vstříc neznámým vodám železnice (trochu oxymoron :D). Pokud to opravdu chcete dělat, určitě bych to nezahazoval jen kvůli tomu, že cca rok budu brát mizerné peníze.
Otázka je, v jakém zaměstnání generujete zisk od prvního dne od nástupu. Jako projektant jsem měnil kompletně obor před třemi lety a dovolím si tvrdit, že první rok jsem zisk určitě negeneroval. Pracoval jsem, ale zkušenější kolega se mi musel (a pořád musí) věnovat. tzn. v sumě si myslím, že cca rok Vám nikdo zisk nevygeneruje…
🙂 kolik existuje profesí, které primárně negenerují zisk a když toho člověka nemáte, tak můžete “zavřít krám” – je to investice do budoucna a celkové funkčnosti firmy. Obrazně : Pokud jsem ochoten dát 100mega za Vectrona, tak podobná ochota by měla být zaplatit fíru, co s ním jezdí, údržbáře, co se o něj stará, vlakvedoucí atd…. zároveň zajímavý plat by měl zajistit, že je těchto lidí dostatek, jsou odpočatí, spokojení, budou pro firmu dýchat… tím se eliminují stavy jako: nebude dovolená-nemá kdo jezdit, rozstřelení Pendolína o Bangli protože dvojdenka s krátkým přespáním….. že na to nemám tržby-zisk?! od čeho mám managery, obchoďáky, generální ředitele….
29.000 je nástupní plat prodavačky v Kauflandu (nic proti této profesi…ale tam je doba zácviku a zodpovědnost krapet jinde. A taky už to nechtěl nikdo dělat – museli jim přidat) a ani po zácviku to nijak raketově nestoupá – na avizovaný průměru se to bez přesčasů nemá šanci dostat ( anebo špatně počítám ) – to mě vadí víc, než že na začátku to bude trošku slabší + ždímání personálu až za hranu slušnosti (viz.co píše nejen Hopa).
A k tomu v mém případě 2 děti a třetí na cestě…takže potom se z toho strává zaměstnání pro svobodné mladochy anebo “fotříky 50+”…. v podstatě nikoho jiného jsem na pohovoru nepotkal
Asi je to fakt pro srdcaře, anebo je potřeba hrát v barvách jiného týmu :)) Osobně jsem pro svého chlebodárce ochotný “udělat cokoliv”, ale očekávám od toho adekvátní protiplnění, tak aby byla vzájemná spokojenost….
Poprejte mu hodně štěstí, a hlavně zdraví 🙂
Je mi sice 25, ale část rodiny mám na dráze.
3 průvodčí (jeden v důchodu už), a švagr jako inspektor.
A já jezdím hodně často 🙂
Také mu poděkujte za mne. Moc. Vážím si té práce a znám to, matka dělala učitelku, pro žáky všechno, přísná, ale naučila, jezdila s dětmi i ve svém volnu na různé akce, včetně výletů do zahraničí po revoluci a dnes ji ten de.il ředitel ani nepozve, třeba když je výročí školy nebo Vánoce. Není sama. Nebyl jejím nadřízeným a s ex kolegy a žáky se ona na srazech od školy vidí, jen je tento ředitel hodně zvláštní osoba se sprostým chováním.
ZŠ Hostomice pod Brdy.
Preji Jirkovi klidny a dlouhy duchod!
Co se tyce platu strojvedoucich (dle komentu nize), tak (pokud tomu opravdu tak je), pak je to spise vysmech. Chapu sice, ze doba je zla (a bude hur), ale laska k “firovani” slozenky nezaplati. Uz mi taky neni davno 20 a po letech sem letos na jare sehnal praci (tlacenka pres kamarada z vojny), kde delam po-pa, 7-15h, odchazim odpocaty, s cistou hlavou a nastupni plat byl pres 30k. A pomerne dost benefitu a dovolene.
Hopuv blog ctu od zacatku, znam jeho i adminovy krasne texty z hodinkoveho fora a snad to klukum vydrzi. Musim se pridat k jinemu komentu a trochu mi prijde, ze se opravdu prispevky z prace “oddalily” od tech “starych”, pohodovejsich. Jakoby se nuzky vice rozevrely a Hopovi se vice “rozdelil” soukromy a pracovni zivot.
Drzte se, kluci, at vam to jezdi a tika. Mate muj obdiv. Jak rikavam, radeji vozit ho*na, nez lidi. V mem pripade doslova ;-).
S hlubokou uctou, Xenomorfus