Obvyklá podzimní starost při ježdění vlakem – smekání – se díky upgradu na nové stroje hlásí s neúprosnou naléhavostí.
Azrael
A
Nejsi normální
N
Čím se vlastně definuje, jestli je člověk normální? Taková myšlenka mě napadá po posledním týdnu… Kde je hranice, kdy pouhá myšlenka, jen krok od realizace, začne být nebezpečná? A jak lze zásadně pouhou sebekázní, slovem, tónem hlasu obrátit rozčilení v lásku?
Nastavené zrcadlo
N
Nové a nezažité činnosti mi jako strojvedoucímu přinášejí stres. Když je zvládnu, třebas i s problémy, posílí mi to sebevědomí a začnou se mi třeba i líbit.
Dvě historky od kolejí, prosím
D
Občas na mě někde vyskočí zážitky cestujících. Ti si nějakou formou stýskají nebo se nám dokonce posmívají. Často jsou psané tendenčním a značně zaujatým tónem, který opomíjí nebo záměrně vynechává relevantní atributy.
Dilema
D
Úvaha, zda nezměnit zaměstnavatele, dokud je čas, mi začíná ve světle u nás chystaných změn přicházet na mysl stále častěji.
ONJ
O
Aby se mi to snad nezačalo líbit, uvažoval jsem v duchu po třetí noční v Praze, kde nově už i spím.
