Hlavně si to neber osobně, říkám si v duchu, když uvažuji nad věcmi, které promlouvají do mé fírovské pohody.
Video: Onboard z vlaku #26
Pojďte se se mnou projet po koridoru o jednom podzimním večeru. Osobák s několika zastávkami, kamera tentokrát jen směrem ven.
Potíže s nastavením ostření (čistě můj problém) zatím nedovolí kombinovaný záběr na pult i exteriér. Tedy tak, aby byl kvalitní. 🙂
Hezkou jízdu.
Azrael
Obvyklá podzimní starost při ježdění vlakem – smekání – se díky upgradu na nové stroje hlásí s neúprosnou naléhavostí.
Nejsi normální
Čím se vlastně definuje, jestli je člověk normální? Taková myšlenka mě napadá po posledním týdnu… Kde je hranice, kdy pouhá myšlenka, jen krok od realizace, začne být nebezpečná? A jak lze zásadně pouhou sebekázní, slovem, tónem hlasu obrátit rozčilení v lásku?
Významné výročí
Jak ty roky letí. Neřekl bych, že je to vůbec možné.
Sváteční den
Přísloví, že je hněv špatný rádce, u mě neplatí. Většinou na mě totiž zloba a vztek působí očistně. Ačkoli se poslední rozhovor s kolegou, který odešel k RJ, povedl, byl jsem nucen ho stáhnout. Důvody, které mě k zařazení zpátečky dovedly, mi přijdou legrační a zbytečné. A dochází mi, že takhle do budoucna fungovat nechci.